Květen 2017

Slaďák

25. května 2017 v 18:20 | Nikys |  Dokola kolem knih
Slaďák
Můj první komiks vůbec! Pokud teda nepočítám jeden komiks, který vycházel v týdeníku pro, spíš ženy, než muže, ale nebyl to vyloženě ženský magazín. Ano, mám na mysli Květoně! :-D

Autor >> Philippa Rice
Originální název >> Soopy
Žánr >> Komiks
Překlad >> Martina Knápková, Lukáš Růžička
Vydáno >> v r. 2017
Nakladatelství >> Paseka
Počet stran >> 108
***
Šla jsem si koupit oběd a skončila jsem v knihkupectví! Klasický problém. Překvapilo mě, jak je tahle knížečka roztomilá už od prvního pohledu. Taková malá, skoro až kapesní.
Jedná se opět o knihu do čtenářské výzvy - jo, tohle jsem trochu "vošulila", ale co?! Mám ji jako knihu, která vyšla v roce 2017.
Zajímavé je, že kniha nemá očíslované stránky, ani tam nejsou žádná čísla ani názvy kapitol. Prostě (skoro vždycky) každá stránka je jiná kapitola, jiná situace.

Kniha neuvěřitelně roztomile popisuje hlavně pomocí obrázků každodenní "úskalí" vztahu. Je jedno jestli jste spolu měsíc, rok nebo třeba deset let. V každé etapě se v komiksu najdete!
Je skvělé, že pomocí slov, by autorka nikdy tak skvěle nevyjádřila pocity, situace ani řešení.
V jedné pasáži jsem málem brečela, a kdybych nebyla na autobusovém nádraží, tak by se tak stalo. Další část mne rozesmála, a to tak, že mi tekly slzy.
Člověka to nutí zavzpomínat jaké to bylo na prvním rande, jaké byli noční smsky, první společná dovolená a tak dále. Je to hezké, obecné ohlédnutí právě za tím Vaším vztahem, který se tak liší od těch ostatních, ale zároveň je jako přes kopírák - což dokazuje Slaďák.

V několika případech jsem se zastavila a řekla si "panebože, to jsme přesně my"! Už se těším, až to podstrčím tomu svému chlapci, aby se na to podíval. On totiž vůbec (knihy) nečte, ale tohle by mohlo projít, když je to komiks a těch písmenek se tam vyskytuje opravdu pramálo. Jsem hrozně zvědavá na jeho reakci!

Je to prostě skvělá knížka. Ze života. Zpracovaná, pro toto téma, trochu netradiční formou, ale o to větší kouzlo má. Je to přesně ten typ knížky, který můžete mít na nočním stolku celý rok, protože nezabere žádné místo, a klidně si můžete každou chvíli prolistovat pár stránek.

Oddechová, roztomilá jednohubka k zamyšlení a zavzpomínání!
Nikys

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

24. května 2017 v 18:19 | Nikys |  Dokola kolem knih
Tak tohle je naprosto úžasná kniha!!! Po prvních řádcích jsem se do ní zamilovala a věděla jsem, že si musím přečíst i další díly! Samozřejmě jsem je hned stáhla do mobilní čtečky a čekají tam na mě, ale nejprve chci dodělat čtenářskou výzvu na www.databazeknih.cz !

Autor >> Ransom Riggs
Originální název >> Miss Peregrine's Home for Peculiar Children
Žánr >> Horor, Fantasy
Překlad >> Bronislava Grygová
Vydáno >> v r. 2012
Nakladatelství >> Jota
Počet stran >> 358
Obal >> René Senko

Sirotčinec jsem si dala do výzvy jako knihu, která se odehrává na ostrově, protože jsem nechtěla klasickou robinsonku ani nic podobného. Chtěla jsem vynechat trosečníky a ten známý příběh, který má tolik variant, až to hezký není. Chtěla jsem něco jiného, ale jsem ráda, že jsem si vybrala Sirotčinec, protože to byla trefa!
Jen mě mrzí, že mám sérii ve čtečce. Kdybych měla knihy byl by zážitek stoprocentní a mnohem lepší, ale na druhou stranu si říkám, jak jsem ráda, že jsem sérii objevila a mám ji alespoň v elektronické podobě!

***
Nápad skvělý, zpracování obohacené o fotografie a ručně psané dopisy, to je prostě pecka! Když jsem to prvně viděla, mé srdce opět zaplesalo! Jsem z toho úplně unesená!

Jen v příběhu mi kapku nesedí reakce otce na to, že Jacob se celé dny toulá po cizím ostrově, z pohledu otce, sám. Po snídani se vytratí a vrátí se po večeři a otci je to v podstatě jedno. Ze začátku se stará jen o ty ptáky a aby měl jejich dobré fotky, později už je na Jakea, jako správný otec, přísnější a chce vědět, kam chodí, s kým se stýká a co celý den dělá, ale stejně mi to z mého pohledu přijde málo. Později Jacob kolikrát, skoro pravidelně, najde otce dole v hospodě, před sebou několik vypitých piv, nepřítomné reakce na Jacobovy otázky a povídání mu taky nepřidávájí na rodičovství.

Věc druhá je vztah Jacoba a Emmy. Na první pohled se může zdát, že jsou stejně staří a mají hodně společného. A ano, mají hodně společného. Oba milovali Aba Portmana - Jacobova dědečka! A to, že Emma a Jacob spolu mají něco, čemu se dnes říká "začínáme spolu chodit", mi přijde trochu moc, protože je v podstatě asi o 70 let starší než Jacob a kdoví, jaký vztah měla s Abem. A vlastně by klidně mohla být Jacobova babička!

Popis osob a míst skvěle dokreslují fotografie. Líbí se mi ostrov i velký dům. Líbí se mi atmosféra, napětí, vykreslené pocity. Líbí se mi všechno!

***
Měla jsem na Sirotčinec velké nároky a očekávání, a bála jsem se, že budu zklamaná, ale nejsem. Ani trochu! Knihu vřele doporučuji. Trochu mi připomíná Stroj času od Wellse. Tam se taky vyskytuje cestování v čase a příšery a prostě mi to clekově přijde podobné. Což nevadí, zdá se, že mám tento žánr opravdu ráda!

Nikys

Salomea

23. května 2017 v 18:49 | Nikys |  Dokola kolem knih
Veltmanovu Salomeu jsem začala číst asi před rokem v létě a teď jsem se k ní vrátila, abych ji dočetla. Zní to divně, skoro po roce dočítat knihu, a taky jsem si myslela, že to bude problém, ale není. Skončila jsem kapitolou, částí i dílem, takže to tak hrozné nebylo.
Navíc mi teď přijde, že se mi to čte úplně samo, mnohem lépe, než se mi kniha četla vloni. Třeba je tam důležitý ten odstup - kdo ví.

Autor >> Alexand Veltman
Překlad >> Anna Nováková
Originální název >> Priklučenija, počerpnutyje iz morja žitějskogo - Salomeja
Nakladatelství >> GICHL, Moskva 1957 / Lidové nakladatelství 1969
Ilustrace >> Josef Liesler
Počet stran >> 444

Pro toto dílo je typické rychlé střídání obrazů děje. Kasárny, krčmy, statek, moskevský palác, vězení, cestování v bryčkách a kočárech.
Máme tu opět dva hlavní hrdiny - Salomeu a Dmitrického. Otázka zní jasně. Budou ti dva nakonec (taky) spolu?
Samozřejmě je tu spousta dalších, navazujicích linií, další spletité vztahy a nepředvídatelné údálosti. Je to kniha plná překvapení, dramatu a někdy i vtipných situací (ty situace samozřejmě ve světě knihy vtipné nejsou, mohou však připadat vtipné čtenáři), spousty převleků a falešných jmen. Člověk musí číst opravdu pozorně, aby se do toho nezamotal.. Občas jsem si musela poskočit o řádek výše, abych se chytla, ale stojí to za to.
Kniha je to velmi pěkná, krásně napsaná. Obsahuje také pár francouzských vět (ó, jak jsou všichni světaznalí) a k nim samozřejmě na konci stránky překlad. Působí to velmi pěkně.

Jsem ráda, že jsem se k Salomee vrátila. Vřele doporučuji všem přečíst tento román od ruského spisovatele, který u nás není až tak známý. Opravdu to stojí za to a litovat nebudete!
A konec je až do poslední stránky nejistý. Což je skvělé! Dočetla jsem asi před 14 dny a až teď jsem se k tomu dostala, abych si to zapsala do "čtenářského deníčku" :-)
Nikys

Test osobnosti

23. května 2017 v 16:33 | Nikys |  Úvodník
"Každý člověk se musí rozhodnout, jestli bude kráčet světem tvořivého altruismu a nebo temnotou destruktivního egoismu."
Martin Luther King

***

Nikdy jsem neviděla přesnější osobnostní test než tento: https://www.16personalities.com/ určitě si to zkuste!
A co že jsem se to o sobě vlastně dozvěděla? Nic nového :-)

Moje osobnost je: ADVOKÁT (INFJ-T)
Introvertní mysl: 94%
Vizionářská energie: 81%
Empatická povaha: 80%
Taktika plánování: 84%
Opatrná identita: 74%

INFJ se řadí mezi velmi vzácné typy osobnosti, tvoří pouze necelé jedno procento populace, přesto zanechávají na světě své stopy. Jakožto Diplomaté (NF) mají INFJ vrozený smysl pro idealismus a morálku, odlišují se svým plánovacím (J) rysem- INFJ nejsou nečinní snílci, jsou to lidé, kteří dokáží cíleně postupovat, aby uskutečnili své plány a zanechali po sobě trvalý a kvalitní výsledek.

INFJ mají sklon vnímat pomoc ostatním jako smysl svého života. Tento typ osobnosti se obvykle zapojuje do záchranných prací a charitativní činnosti, jejich opravdovou vášní je však odhalování problémů tak, aby jim bylo možné předejít, tedy vyhnout se nutnosti lidi vůbec zachraňovat.

POMOZ MI POMOCT TI

Lidé s INFJ typem osobnosti mají nevšední kombinaci vlastností: přes příjemný tón hlasu si pevně stojí za svými názory a myšlenkami, ve které věří a dokáží za ně neúnavně bojovat. Jsou rozhodní a mají pevnou vůli, to ovšem málokdy využívají ve vlastní prospěch- INFJ konají kreativně, s představivostí a velkou dávkou citu, ne proto, že by chtěli nějaký osobní prosěch, ale aby vytvářeli rovnováhu. INFJ lidé přitahují myšlenky egalitarismu a karmy, bývají také nakloněni názoru, že tomuto světu by nepomohlo nic tolik, jako použití lásky a soucitu na obměkčení srdcí tyranů.

INFJ dokáží jednoduše navázat kontakt s ostatními, mají dar vlídné a citlivé řeči, vyjadřují se často s lidskými pojmy než čistě fakticky nebo logicky. Je proto pochopitelné, že jejich přátelé a kolegové je vnímají jako tiché extrovertní typy. Měli by si však uvědomit, že INFJ potřebují čas o samotě, aby si znovu získali vyčerpanou energii. Nemá cenu se tedy znepokojovat, když si drží odstup. INFJ lidem upřímně záleží na citech ostatních a očekávají, že jim tento projev vrátí, což někdy může znamenat poskytnout INFJ na pár dní prostor, který potřebují.

ŽÍT PRO BOJ V DALŠÍCH DNECH

Skutečně je nanejvýš důležité, aby INFJ nezapomínali sami na sebe. Zanícený boj o své přesvědčení je dokáže bez problémů přenést až na bod osobního zlomu, když se jim horlivost vymkne z rukou. Mohou skončit vyčerpaní, vystresovaní a s nalomeným zdravím. Obzvlášť se to projevuje, když INFJ čelí konfliktu nebo kritice- citlivá povaha je nutí dělat všechno, co je v jejich silách, aby se vyhnuli těmto na pohled osobním útokům. Když to však okolnosti nedovolí, mohou se bránit nebo útočit velmi iracionálně a neužitečně.

Z pohledu INFJ je svět plný nespravedlnosti- ale nemusí to tak být. Žádný jiný typ osobnosti totiž není tolik uzpůsobený, aby inicioval nápravu zla, ať už malého či velkého. INFJ lidé by si jen měli pamatovat, že při zachraňování světa si mají také najít čas i na péči o sebe.

Mám osobnost stejnou jako Martin Luther King, Nelson Mandela, Matka Teresa, Alanis Morissette, Goethe...
A taky jako Aragorn a Galadriel z Pána prstenů

***

Fakt to stojí za to a je to děsivě přesné!
Nikys