Komu zvoní hrana

13. července 2017 v 20:39 | Nikys |  Dokola kolem knih
Toto dílo amerického spisovatele, kterého zná každý, jsem začala číst na cestě do Varnsdorfu - bylo to 13 dubna. Na čtení jsem pak neměla moc času, protože se nám do cesty připletlo sestěhování se a s tím spojené činnosti. Takže jsem četbou této knihy strávila přesně 3 měsíce! Její náročnosti tato doba odpovídá - tedy alespoň pro mne!

Autor >> Ernest Hemingway
Originální název >> For Whom the Bell Tolls (1940)
Překlad >> Jiří Valja
Žánr >> Světová literatura, Válečný román
Vydáno >> 1987
Nakladatelství >> Vyšehrad
Počet stran >> 400

Mám tuto knihu také ve výzvě na www.databazeknih.cz - protože kdo jiný by mohl zaujímat místo pro autora - držitele Pulitzerovi ceny, že? A protože mám tuto knihu doma, bylo to jasné. Tento představitel ztracené generace by se mohl pochlubit nejen touto cenou, ale také Nobelovou cenou za literaturu! To je naprosto úžasný!

Když jsem začala číst, říkala jsem si "jo, tak tenhle chlápek to opravdu uměl!" - je to prostě skvělý, číst dílo takto oceněného člověka. Musím tu také zmínit jeho další nejznámější dílo. Dílo, za které získal právě zmíněnou Nobelovou cenu za literaturu - Stařec a moře, které je zároveň jeho poslední knihou. A rozhodně někdy příště si to významné dílo také přečtu. Teď to vypadá, že od toho čekám moc, ale není to tak. Nikdy nemám přehnaná očekávání, pak je člověk akorát zklamaný. Významné dílo to ale je, o tom žádná.

Příběh samotný se odehrává během tří dnů v době španělské občanské války. Válečná tématika není můj šálek kávy, ani čaje.. ani ničeho jiného. Je to moje válečná prvotina i prvotina od Hemingwaye.
Netroufám si psát recenzi, natož snad kritiku! Nejsem znalec tohoto tématu.

Nicméně děj je podle mě i hezký, ale tak zdlouhavý, nebo spíš zdlouhavě psaný, že to až hezký není! Některé pasáže bych rozhodně zkrátila.
Hodně mi chyběl španělský překlad vět i slov, i když se to dá domyslet, ale španělsky opravdu neumím a nikdy jsem se neučila. Což mi lehce kazilo celý dojem z čtení.

Kdyby byl děj psán svižnějším tempem, rozhodně by to bylo lepší. Ale takovéhle omílání pořád dokola... Třeba v přímé řeči se jedna věta opakovala minimálně dvakrát a to ne jen v jednom či dvou případech a rozhodně se nejednalo o něco veledůležitého.
První kapitola mě nakopla a navodila ve mě pocit, že to bude super počtení, ale když další akce nastala až v podstatě za cca 80 stran, kdy se začalo dít něco mezi Robertem a Marií a pak další akce byla až za dalších cca 200 stran, kdy se konečně rozhodli jít něco udělat s tím mostem, kvůli kterému se všichni sešli, tak mě to zklamalo. Přiznám to, nečekala jsem, že to bude takovéhle!

Naopak se mi líbil úzký okruh hlavních hrdinů, i když se mi také pletli - až na ženy, které tam byly v podstatě dvě - Pilar a Maria. Co se mužů týče, měla jsem jasno snad jenom u Roberta a Anselma, ale dala jsem si chvíli vždycky pauzičku, abych si uvědomila, o koho vlastně jde a bylo to zase v pohodě.

Velké plus ovšem patří popisu. Celkovému popisu, nejen osob a míst, ale také pocitů! A myšlenkové pochody jednotlivých hrdinů! Krása! Tenhle pán to opravdu uměl! Dokázala jsem si krásně představit jeskyni, to, jak vypadá Maria s oholenou hlavou i to, jak se Robert cítil na konci knihy, když si musel promluvit s Marií.

Přečtením této knihy si mohu v pomyslném seznamu odškrtnout hned několik položek:
  • přečíst knihu od E. Hemingwaye
  • přečíst knihu od držitele Nobelovy ceny
  • přečíst knihu s válečnou tématikou
  • přečíst knihu z doby španělské občanské války
Ale samozřejmě takový seznam nemám.
Takže, mi bylo velkou ctí, přečíst si tak velké dílo tak velkého autora. Vím, že tenhle kousek si už nejspíš nikdy nepřečtu, protože je na mě... prostě MOC, ale určitě si vyberu nějakou jinou knihu od pana Hemingwaye!
Nikys
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Zbranek Martin Zbranek | E-mail | Web | 14. července 2017 v 16:43 | Reagovat

Nevím jak tahle kniha, ale abych byl upřímný dílo Stařec a moře mě moc nenadchlo už kvůli tomu, že se téměř vše odehrává na jednom místě a v prostředí, které je, dle mého názoru, nudné. Ale rozhodně musím uznat, že právě napsat novelu a takový příběh (pro mě o ničem) na nějakých 120 stran je doopravdy umění. P.S.- Je to můj osobní názor a nechci vás urazit.

2 Nikys Nikys | 17. července 2017 v 8:03 | Reagovat

[1]: Stařec a moře jsem nečetla, teprve se k tomu možná někdy dostanu :-) Neurážím se pro názor někoho jiného, navíc k dílu, které jsem nečetla :-) ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama