26.února 2015 - Pohádka života

22. září 2017 v 19:29 | Nikys |  Pohádka života
Ta myšlenka, nebo vzpomínka, mě přepadla v práci.. volala jsem jedné paní a jako uvítací melodii měla písničku z české klasiky Tři oříšky pro Popelku...
Vyvolalo to ve mě hluboké vzpomínky, až jsem se trochu lekla..
Když jsem byla malá, sledovala jsem tuto Popelku doslova snad obden! Byla jsem tím posedlá! Bylo to tak v letech kolem první, druhé třídy, tušim..
Hrozně jsem chtěla být jako Popelka, být krásná jako ona, mít Juráška, Rozárku a Tajtrlíka :-D
Milovala jsem ty písničky, celou tu scénu a okolí. A panebože, ty její šaty!!
No, moje posledlost skončila, myslím, jednou na Vánoce, asi ve třetí třídě.. - to jsem Popelku viděla NAPOSLEDY! Od té doby jen vidím upoutávku, nebo slyším nějakou písničku z té pohádky, je mi mdlo. Prostě jsem se "přejedla" .. no nebo překoukala. Však není divu, znala jsem každé slovo! Opravdu to byl děs. Mamka si myslela, že jsem zbláznila! Šlo to už všem na nervy, a teď chápu proč. Bylo to děsné období.
A před dvěma lety na Vánoce, jsem se po asi já nevim 11 letech, podívala na Tři oříšky :) První dojem byl... no měla jsem žaludek na vodě!, ale nakonec to bylo docela pěkné, takže jednou za deset let se budu dívat na popelku.
Once in ten years... jako kapitán Bludného Holanďana směl vystoupit na břeh, tak já budu koukat na Popelku bez následků!

Vaše, pohádky milující Nikys
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama